Z HISTORIE OBCE
Dostatek úrodné a neobdělané zemědělské půdy byl příčinou velké kolonizace podkrušnohorského území království českého. Natrvalo se v této oblasti usídlilo německé obyvatelstvo ve 13.-14. století. Vznikly další osady. Za vlády krále Jana Lucemburského (1310-1346) byly založeny i vesnice Unčín a Maršov v roce 1335. Krajině vévodil arcibiskupský hrad Kyšperk (Geyersburg). O něm je známo, že se zde v roce 1393 uchýlil před hněvem krále Václava IV. pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Požár v roce 1526 zcela zničil opevnění. Pod hradem vedla stará poštovní cesta do Saska. Po ní též směřoval hlavní proud hostů do teplických lázní. Cestu od roku 1803 nahradila nová nakléřovská silnice.
Přelom ve vývoji Unčína (Hohenstein) nastal v roce 1799. Natrvalo se ze Saska (Pirny) přistěhovala Friederika Huffzka. Její zkušenosti z výroby keramiky vyvolaly zvědavost. Zjistila, že v okolí se nacházela dobrá hlína ke zpracování. Pozvala do Unčína bratra Karla a nakonec i bratrance Vincenze Huffzkého. Spojenými silami založili v roce 1822 továrničku na výrobu keramického nádobí.
Ve stejném období při severní části obce Maršov (Marschen) vznikla osada a později (1833) obec Terezín ( Terezienfeld). Statistika z roku 1900 uvedla, že obě obce měly 1139 obyvatel, z toho jen osm Čechů. O třiadvacet let později se obce definitivně sloučily pod názvem Maršov.
Dostavbou Duchcovsko-podmokelské železniční dráhy (1869-1871) se znásobil cestovní a obchodní ruch Unčínska. Stanice Unčín vlídně přijímala návštěvníky úpatí Krušných hor (Erzgebirge) a samotné obce s 80 domy a 800 obyvateli, která poštou a farností patřila k Chabařovicím. Poštovní úřad vznikl v obci až v roce 1893. Původní objekty keramické malovýroby Karla Huffzkého vyhořely v roce 1847. Až nový majitel Bernard Bloch obnovil v roce 1873 výrobu siderolitového zboží z glazované keramiky. Továrna Terrakotta zaměstnávala v letech 1932 více jak 200 dělníků. Industrializaci původní zemědělské oblasti dovršila továrna na hliníkové zboží Merewitz a spol.
České obyvatelstvo nemělo jednoduchou existenci. Např., když opětovně žádalo o zřízení české školy v březnu 1922 silně protestovali němečtí usedlíci. Vyučování se oddálilo až na školní rok 1923/24. Do té doby docházely děti do české školy v Soběchlebech.
Velkou pohromu zažilo obyvatelstvo při povodni z 8. července 1927. Od Saska se přihnala bouřka se silnou průtrží mračen. Horské potoky nepostačily pojmout příval vody. Došlo k poškození mnoha domů, zejména v Maršově. Unčín neměl několik dnů pitnou vodu, neboť byl poškozen obecní vodovod z roku 1896. Opravovala se i poškozená trať Duchcovsko-podmokelské dráhy.
Z pamětní německé obecní knihy (Gedenkbuch) 1925 - 1938 jsme se dozvěděli, že v Unčíně vlastnilo mnoho domů osoby pod příjmením Habel. Např. Ferdinand (č. 2), Franz (č. 37), Anton (č. 100) nebo Lorenz (č. 131). Též kniha potvrdila existenci dobrovolného hasičského sboru, ale bližší údaje chyběly. Zápis za rok 1938 potvrdil plnou podporu německému fašismu. Z období tzv. Říšské župy Sudetské německé novinové články vychvalovaly vybudování „Lager Hoheinstein“ a únorovou návštěvu (1940) vládního prezidenta Regierungbezirke Ústí nad Labem Hanse Krebse (1888 - 1945 popraven), nacisty slovem i činem.
Z Centra hasičského hnutí v Přibyslavi
Rozsáhlé archivní pátrání v CHH Přibyslav změnilo mnohé názory na založení sboru a tak zčásti bylo úspěšné. Potvrdilo se, že hasičský sbor s německým velením obce Unčín (Hohenstein) vznikl v roce 1878 a od počátku následujícího roku byl již součástí župy hasičské jednoty Teplice a Bílinského údolí č. 3. Župa byla mezi prvními,co se přihlásila k nově vzniklé Ústřední zemské hasičské jednotě království Českého a která se zrodila na březnovém jednání v Teplicích roku 1878. K ustanovení došlo o rok později, v březnu a to v Praze.
Ve stejné době se i sbory chabařovického soudního okresu začlenily k župě č. 3. Chtěly si tak zabezpečit nároky na podpory v případě úrazu hasiče při zásahu. Teplicko-bílinská župa již měla dvouletou zkušenost. Vstupem se utvořila chabařovická sekce se sbory Chabařovice (Karbitz) zal. 1876, Tuchomyšl (Schönfeld) založen 1873, Unčín a Petrovice s Tisou. Ještě koncem roku 1884 byl sbor Unčín členem župy č.3. Potvrdila to archivní členská kniha Feuerwehr Verband 1879-1884. Protokol teplicko-bílinské župy z 6.4.1885 sdělil, že sekčním inspektorem byl Franz Ant. Pless z Bohosudova (Mariaschein) a pod kontrolní činnost mu patřil i sbor Unčín. Na osmém župním sjezdu v Trmicích (4.l0.1885) unčínský sbor zastupoval Ignaz Habel. Hovořilo se o dalším rozdělení původní župy z důvodu značného počtu sborů.
Koncem roku 1885 se utvořila samostatná chabařovická okresní hasičská jednota. Po začlenění k zemské jednotě obdržela číslo 62. Ze 14 zakládajících sborů byl nejstarším Tuchomyšl a po něm následovaly :
1876 - Chabařovice, Krásný Les, Petrovice
1878 - Malé Chvojno, Velké Chvojno (tzv. České Chvojno), Unčín
1879 - Chlum, Modlany
1882 - Varvažov
1885 - Bohosudov, Habartice, Soběchleby a Větrov
Prvním starostou se stal Franz Ant. Pless z Bohosudova a ve funkci působil do 22.11.1891, když ho vystřídal Karl Egnez z Chabařovic (výkon do 28.6.1896). Ignaz Habel byl velitelem unčínského sboru a na 9. sjezdě chabařovické jednoty, který se konal v Sobě chlebech 10.7.1894, se stal náhradníkem výboru okr. jednoty. Jeho zásluhou vznikl i sousední hasičský sbor Maršov (Marschen) v roce 1895. V letech 1900 - 1904 měl přídomek Teresienfeld ( Terezínské pole). V této obci byly od roku 1912 dva sbory, hasičský (39 členů) a záchranný sbor (25 členů). Tento stav trval až do roku 1928. Poté maršovská obec měla jen dobrovolný hasičský sbor.
Šestý okresní hasičský sjezd se konal v Unčíně 19.7.1891 a následující sedmý v Bohosudově 19.6.1892, kde 19 sborů bylo zastoupeno 21 delegáty za účasti starosty města dr. Neubnera. Desaté výročí okresního svazu již pod č. 61 (nové označení) proroběhlo v Chabařovicích 7.7.1895. U všech akcí nechyběl unčínský sbor, stejně tak i na oslavě 30. výročí okresní jednoty v Telnici 6.6.1915.
Rod Habelů velitelů tvořil hasičské osobnosti obce a okresu. Byl to Ignaz Habel do konce 19. století. V letech 1902-1913 se v evidencích uvádí jméno Franz Habel (v roce 1902 velitelská funkce nebyla obsazena a Franz by zástupcem velitele). Ve válečném období hasičského velitele převzal G. Habel. Od roku 1921 byl velitelem Franz Habel, hospodář v Unčíně, který navíc pracoval ve výboru okresního hasičského svazu do roku 1927 a v následujícím roce se stal zástupcem starosty okresního svazu. V roce 1937 byl jmenován čestným starostou okresního hasičského svazu Chabařovice č.61.
Oslavy 40. výročí založení unčínského sboru proběhly v roce 1918 (přesný datum zatím neznáme) za účasti jednotek okresního svazu, který měl tři okrsky. V prvním okrsku byly sbory : Tuchomyšl, Chlumec, Soběchleby, Roudníky, Unčín a Chabařovice.
Až v roce 1925 převzal velitelskou funkci Emil Eichler a tu vykonával ještě v roce 1937. Od stejného roku byl jeho zástupcem Wenzel Löffler. V době působení zástupce velitele Johanna Dittricha (v roce 1899) měla členská základna 39 členů. V letech 1903 - 1904 to byl Franz Ulbrich a sbor měl 34 - 39 členů. Nárůst se zaznamenal od r.1919 - 52 členů, 1931 - 58 členů a v r. 1937 - 57 členů. Velitel Eichler byl i členem okresního výboru hasičského svazu. Tablo, které vlastní unčínští hasiči pochází z výroční slavnosti sboru Maršov (27.-28.6.1935). V té době velel sboru Josef Krolop a jeho zástupcem byl Josef Wales.
Poslední archivní zpráva ze studia německých dokumentů CHH Přibyslav pochází z roku 1937. Sbor Unčín obdržel od zemského hasičského fondu tři tisíce korun na nákup motorové stříkačky.
Vznik českých sborů
Po více jak šesti letech (říjen 1938 - květen 1945) skončila nadvláda nacismu nejhrubšího zrna. Dekret prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše z 19.5.1945 vydal národní správu nad majetkem Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Dobrovolné německé hasičské sbory svým předchozím jednáním naplnily novou právní normu. Sbory Hohenstein a Marschen byly součástí Freiwillige Feuerwehrwesen des Sudetengaues, kde jejich funkcionáři byli významnými členy nacistické strany NSDAP, proto úředně zanikly.
Zemská hasičská jednota Čech vytyčila 10.6.1945 úkoly obnovy hasičstva, zejména v pohraničních oblastech. Na území s předchozím působením německy hovořících hasičských sborů se vytvářely nové okresní hasičské jednoty (OHJ). Na katastru tehdejšího soudního okresu Chabařovice se už neutvořila okresní jednota. Celý okres byl začleněn do OHJ Ústí nad Labem č. 103 Přemysla Oráče. Ustavující valná hromada se uskutečnila v ústeckém Národním domě 10.2.1946. Záhy OHJ byla rozdělena na dva obvody z důvodu značného počtu sborů. Druhý obvod byl pro oblast Chabařovicka,vznikl 16. června. Velitelem se stal J. Hruška z Roudník. V tomto obvodu byly též evidovány sbory Bohosudov, Maršov, Modlany, Soběchleby a Unčín. Po odsunu Němců dle soupisu měl Unčín 946 a Maršov 912 obyvatel (22.5.1947). Obě obce byly dosídleny občanstvem z vnitrozemí Československé republiky. Sbory Maršov a Unčín nebyly v soustavě OHJ. 103 mezi předními, ale též ne mezi posledními.
MARŠOV
Obce Maršov a Unčín byly do 11.3.l949 součástí soudního okresu Chabařovice. Ten zanikl a tak hasičské dobrovolné sbory Bohosudov, Maršov, Modlany, Soběchleby a Unčín přešly do katastru okresu Teplice. Zaevidovaly se do OHJ č.100 Teplice, která v té době měla kancelář u požární stanice Trnovany.
Sbor Maršov na novém území okresu Teplice měl mít první valnou hromadu 7.3.1949 a do funkce starosty zvolila Václava Sedláčka. Velitelem se stal Antonín Houdka. Skončila samostatnost obce se 198 domy a 849 obyvateli. Schválila to rada ONV Teplice 14. prosince. Výměr okresního národního výboru z 14.1 1950 potvrdil přičlenění k obci Unčín. Hasičský sbor nezanikl a pracoval ve prospěch požární ochrany. Měnily se názvy (1951). Okresní výbor ČSPO Teplice ve statistice k 31.12.1952 zapsal, že sbor Maršov měl 67 a sbor Unčín 50 členů. Existence byla potvrzena ještě v šedesátých letech po ustanovení městského výboru ČSPO v Krupce. Různé integrační zásahy donutily ke spojení sboru Maršov k Unčínu (asi kolem roku 1963). V soustavě Svazu požární ochrany nebyla samostatnost potvrzena.
UNČÍN
Český dobrovolný hasičský sbor Unčín vznikl koncem roku 1945 (přesný datum nebyl zadokumentován). Při zrodu byli: František Balvín, Josef Hartman, Jan a Josef Havlík, Josef Hosák, František Hradecký, František Jirák, Josef Kára, Josef Kotvald, Jaroslav Kozlovský, Václav Krása, Josef Kubec, Rudolf Panchartek, Antonín Pařez, Antonín Pobuda, Rudolf Richtr, František a Václav Sedláček a Karel Sláma.
Mezi členy byl i Josef Mergl, který ve funkci zbrojmistra sestavil pro sbor motorové vozidlo (značka neznámá). Žel v mladém věku (36 let) zemřel 10.4.1950. Hasičstvo z celého okolí se s ním rozloučilo v Bohosudově 12. dubna. Prvním velitelem měl být František Hron. Mezi služebně nejstaršími hasiči byli Josef Kára (od r. 1929) a Václav Krása od roku 1935. Sbor měl i hasičskou mládež. Záznamy z roku 1955 potvrdily úspěch. Páté místo v krajské soutěži v Povrlech. Kolektiv vedli manželé Wagnerovi. V roce 1958 funkci předsedy vykonával Milan Chára a funkci jednatele Alžběta Wagnerová.
Anabázi přeměn prožil i unčínský sbor. Členové pomáhali ve prospěch místního Jednotného zemědělského družstva (založen 8.8.1950). To se však po sedmi letech sloučilo do jednoho celku JZD Krušnohor se sídlem v Bohosudově. Sbor pomohl i při hasebním zásahu proti požáru stodoly JZD v Soběchlebech 8.12. 1954.
Přes odpor unčínského národního výboru se od roku 1958 jednalo o sloučení Unčína s Krupkou. Neubránil se a tak obec se od 1.1.1960 stala součástí MěNV Krupka spolu s Bohosudovem, Fojtovicemi, Horní Krupkou, Maršovem, Mohelnicí, Novými Modlanami, Vrchoslaví, ale i Habarticemi.
V roce 1960 došlo k novému státoprávnímu uspořádání.. Změnila se územní struktura. Teplický okres pohltil bílinský a duchcovský okres. Ke stejně změně došlo i u hasičů. Slučovací konference se konala 3. dubna a na krajské konferenci ČSPO zvolili 22.května Alžbětu Wagnerovou do krajského výboru. V novém okresním společenství na konferenci ČSPO 12.2.1961, v malém sále Krušnohorského divadla, byla Alžběta Wagnerová zvolena referentkou žen. První aktiv žen se konal 3.května.
Sloučením obcí bylo nutno si ujednotit systém zabezpečení ochrany před požáry a financování věcných potřeb. Ustanovil se městský výbor ČSPO v Krupce 15.1.1961 s prvním předsedou Josefem Blažkem z Krupky a velitelem Františkem Filípkem. Snad první akci uspořádal městský výbor v Unčíně. Uskutečnila se koncem dubna 1963 a to požární soutěž ve všech kategoriích. V tomto roce unčínský sbor vykazoval 112 členů (spojení se sborem Maršov). Řídil se požárním poplachovým plánem města Krupky z 15.května a mládež si dobře vedla ve žňovém období.
Práce s hasičskou mládeží byla na dobré úrovni. Potvrdily to i archivní dokumenty okresní konference ČSPO z 10.2.1963. V hodnotícím referátu za předchozí období byl pochválen sbor. Stejně tak i za splnění úkolů na pomoc zemědělství. Jednání zahájil s kulturním programem zájmový kroužek mládeže místní jednoty ČSPO Unčín. O rok později stejnou úlohu měl hudební soubor „Plamen“.
Na okresní konferenci v roce 1968 sbor zastupovali Bedřich Mergl a Alžběta Wagnerová, která úspěšně reprezentovala i teplický hasičský okres na všech organizačních stupních ČSPO. Rovněž i na I. ustavujícím sjezdě Českého svazu požární ochrany v Praze 12.11.1968. V následujícím roce měla unčínská organizace dorostence, 18 dětí a 22 žen. Ve výzbroji se nacházelo nákladní vozidlo Tatra 805 s přenosnou stříkačkou PS 8. Pravidelně soutěžilo družstvo mužů a kolektivy žáků a žákyň. Předsedou organizace byl Antonín Pobuda, který měl v členské evidenci 104 osob po 18 roku věku.
Sedmé a osmé desetiletí
V roce 25. výročí českého sboru Unčín (1970) jeho členstvo oslavilo předchozí období prací. Sklidilo a odevzdalo 7,6 tuny sena do státních zásob. Převzalo požární techniku do vlastní péče a mnoho set hodin odpracovalo bezúplatně ve prospěch společnosti. Po výměně členských legitimací klesl počet členů na 83 (převážně z bývalého sboru Maršov). Přesto sbor byl jedním z největších v organizování žen na teplickém okrese. Zásluhu i na této skutečnosti měla Alžběta Wagnerová.
Do seznamu požárních soutěží teplického okresu se v roce 1972 zapsal „Unčínský pohár". Zvítězili krupští hasiči a pořadatelé obsadili čtvrté místo. O rok později získali druhé umístění za družstvem ze Srbic. Podle zpráv z roku 1974 ve funkci velitele působil Antonín Wagner a předsedou základní organizace byl Pavel Urbánek, který o dva roky později přesídlil na velitelskou funkci. Hasiči chtěli opravit svou starou tatřičku, ale nedostatek náhradních dílů přerušil elán a tak nečinně stála ve zbrojnici. Požární ochranu zabezpečovali Jen přenosnými stříkačkami PPS 12 a PS 8.
Velitelem DPS (dobrovolného požárního sboru) byl v roce 1977 jmenován Milan Pokorný a do funkce předsedy ZO SPO Bedřich Mergl, který v tomto postu pracoval i v letech 1979-80. Sbor dosáhl dobrých výsledků v „týdnu požární prevence“ ( 21.-27.3.1977). Bylo provedeno 311 požárních prohlídek a 40 dohlídek. Stejná aktivita se projevila i při přestavbě zbrojnice (1975 – 1978) a tím sbor přispěl na přední hodnocení okresní organizace v rámci investičních potřeb akce „Z“ s celkovou hodnotou 3,1 mil korun..
Sbor Unčín nechyběl na žádné akci městského výboru SPO. Například byl při cvičném požárním poplachu 16.7.1975, ale i při námětovém cvičení v krupském sídlišti 12.6.1976. Ve funkci předsedkyně výboru aktivně pracovala paní Wagnerová (1979)a velitelský tandem držel Václav Lodl, velitel krupského sboru. Nejznámější a s trvalou hodnotou se stala od roku 1965 soutěž „Krupský pohár“. Je pravdou, že sbor Unčín neměl od jejího vzniku soutěžní družstvo, ale čestně bojoval již na desátém ročníku v roce 1978.
Z 18 kolektivů mužů dosáhl v požárním útoku šestnácté místo časem 84,9 sekund. V následujícím roce z 15 družstev již 11. místo, v roce 1980 dvanácté místo a na 15. ročníku (1983) byly ženy první časem 95,3 sekund a muži na osmé příčce časem 56,4 sekund, 19. ročník byl nejúspěšnější (1987). Velkou slávu vykonaly pro sbor ženy. Ve své kategorii byly první časem 48,06 sekund a v soutěži jednotlivců na 100 metrů překážek zvítězila Hana Tomešová s časem 21,08 sekund.
V rámci městského výboru SPO nebyl sbor trvalou jedničkou v soutěžích. O to více se členové zaměřili na brigádnickou činnost. V roce 1980 bylo odpracováno 1725 hodin a národnímu hospodářství se odevzdalo 4,6 tuny železa. O čtyři roky později se z nepřístupných ploch odvezlo 3,6 tuny sena do státních zásob. To už základní organizace SPO vlastnila svazové vyznamenání „Za příkladnou práci“. Převzala ho na únorové okresní konferenci SPO v hostomickém Domě kultury v roce 1983.
Následovalo další uznání. Ženská část organizace byla u příležitosti 40. výročí osvobození a založení českého sboru (1985) oceněna diplomem federálního výboru SPO ČSSR za aktivní práci v požární ochraně. Nebyl to náhodný jev. Sbor Unčín měl v evidenci 41 mužů a 30 žen (1988). Po Krupce dosáhl největší organizovanost žen v rámci okresní i krajské organizace SPO.
Zpracoval: velitel SDH Unčín Vlastimil Wagner
Jan Staněk
dobrovolný archivář CHH a člen odborné rady pro historii SH ČMS
ze studia v Státním okresním archivu Teplice a v CHH v Přibyslavi
cleocin
open cleocin t gel
abortion ireland
go stop abortion
forms of abortion
achrom.be abortion clinics in san antonio
abortion clinics in dallas tx
achi-kochi.com where can i buy the abortion pill
prescription discount coupon
achrom.be manufacturer coupons for prescription drugs
abortion pill laws
daallo.com cost for an abortion
dilatation and curettage instruments
the abortion clinic methods of abortion in early pregnancy
acetazolamide pka
mipnet.dk acetazolamide sivuvaikutukset
other names for naltrexone
site naltrexone diarrhea
low dose naltrexone pharmacy
read low dose naltrexone cost
low dose medicine
click naltrexone withdrawal symptoms
low dose naltrexone infertility
read how to get naltrexone
implant treatment for alcoholism
go naltrexone withdrawal symptoms
low dose naltrexone bipolar
open naltrexone drug
revia prescribing information
site naltrexone therapy
naltrexone success rate
go naltrexone prescribing information
what is vivitrol
go ldn cfs